|
|
(Re)konstrukce normativní (hetero)sexuality u lidí závislých na konzumaci porna
Veselá, Barbora ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Barbora Veselá (Re)konstrukce (hetero)normativní sexuality u lidí závislých na pornu a sexu Diplomová práce se zabývá tématem (Re)konstrukce (hetero)normativní sexuality u lidí závislých na pornu a sexu. Tato práce založená na diskurzivní analýze osmi hloubkových rozhovorů si klade za cíl zodpovězení hlavní výzkumné otázky: Jakou diskurzivní praxi používají lidé se zkušeností se závislosti na pornografii a sexu k (re)konstrukci vlastní subjektivity ve snaze změnit své chování? Dále Jak se tyto diskurzy vztahují k dominantnímu genderovému řádu? Jaké jsou vztahy mezi jednotlivými diskurzy? Jaké diskurzivní strategie jsou využívány? Autorka si v předkládané práci klade za cíl zasadit problematiku jak do globálního kontextu kritiky neoliberalismu, tak i do lokálního postsocialistického kontextu, jako kontextu, ve které komunikační partneři celý život žijí a neustále (re)konstituují svou subjektivitu. Přínos práce spočívá v odhalení diskurzivní praxe, která tuto (re)konstrukci doprovází. Závěrem práce je, že ačkoli subjekty sami nenaplňují ideál hegemonické maskulinity, jejich vztah gemonické maskulinitě může být označen jako "komplicita". Subjekty (až na výjimky) svou diskurzivní praxí přispívají k upevnění hegemonické maskulinity a současného genderového řádu, jsou si vědomi benefitů, které pro ně z...
|
|
|
Michael Novak a Patrick Buchanan jako významní představitelé současného amerického politického katolicismu
Míčka, Roman ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Balík, Stanislav (oponent) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Tato disertační práce, nazvaná Michael Novak a Patrick Buchanan jako významní představitelé současného amerického politického katolicismu, se zabývá komparací politického myšlení dvou výrazných představitelů současných podob amerického politického katolicismu - neokonzervativce Michaela Novaka a paleokonzervativce Patricka J. Buchanana. Po zmapování kontextu současného amerického politického katolicismu, jeho historického kontextu a současných podob, je komparace Novakova a Buchananova politického myšlení redukována na pět tématických okruhů - otázku demokracie a amerického politického systému, oblast ekonomických otázek, oblast zahraniční politiky, tématiky náboženství a katolicismu a sporu o podstatu konzervatismu. K dosažení cíle práce a k zodpovězení výzkumných otázek je využívána metoda obsahové analýzy děl obou autorů, metoda komparace jejich ideových pozic a taktéž metoda analýzy textů a idejí obou autorů v komparaci s dalšími významnými autory v určených oblastech a v kontextu etablovaných politických teorií. Ze srovnání obou autorů vyplývá, že oba shodně kladou zásadní důraz na náboženský a morální rozměr demokracie, zejména amerického politického systému, neshodnou se však na univerzálním dosahu demokratických ideálů. V oblasti ekonomie jsou zastánci protikladných pohledů - Novak je...
|
|
|
Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010)
Nekvapil, Václav ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Maslowski, Nicolas (oponent)
disertační práce: Blízkovýchodní konflikt ve francouzském veřejném prostoru (2000-2010) Václav Nekvapil, 2013 Cílem této práce je analyzovat a typologizovat francouzský společenský diskurs o izraelsko- palestinském konfliktu odrážející vybrané názory, zájmy, postoje a hodnoty spojované se současným židovstvím a židovskou diasporní identitou a následně je porovnat s oficiálním politicko-diplomatickým diskursem prezidentů Jacquesa Chiraca a Nicolase Sarkozyho. Práce na základě metody typologizace a následně kritické diskursivní analýzy rozčleňuje společenský diskurs týkající se problematiky izraelsko-palestinského konfliktu v letech 2000- 2010 do tří základních pozic: republikánské, antiimperialistické a neokonzervativní. Práce dále pojednává vztah vrcholných představitelů V. francouzské republiky k Izraeli a postoje k nim ze strany židovské komunity. Práce se také zaměřuje na proměny samotné židovské komunity ve Francii, a to jak v souvislosti s religiozitou, demografií, imigrací severoafrických Židů, tak s ohledem na proměňující se vztah k sionismu a Státu Izrael. Podle čtyř hlavních tematických os je v práci následně hlouběji analyzována argumentace zastánců jednotlivých ideových pozic. Na tématu tzv. povinnosti paměti (devoir de mémoire) zkoumáme morální argumentaci dotýkající se památky...
|
|
|
Venezuela v zahraniční politice G.W.Bushe: prosazování demokracie jako adekvátní reakce na ohrožení národních zájmů?
Bartoňová, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Fojtek, Vít (oponent)
Za vlády George W. Bushe došlo k rapidnímu zhoršení vztahů USA s tradičně proamericky orientovanou Venezuelou. V reakci na značně radikálního Venezuelského prezidenta Hugo Cháveze Bushova administrativa výrazně zvýšila finanční podporu opozičních skupin ve Venezuele v rámci tzv. prosazování demokracie a tiše podporovala neúspěšný převrat v roce 2002. Historie intervencí Spojených států v Latinské Americe za dob studené války vede mnohé autory ke kritice těchto nedávných kroků jako snahy odstranit demokraticky zvoleného prezidenta jen proto, že odporuje americkým představám o politickém a ekonomickém uspořádání v regionu. Tato práce se věnuje prosazování demokracie jako nástroji zahraniční politiky USA, který je sice do určité míry spojen s identitou Spojených států jako jedinečného historického demokratického experimentu, ale zároveň reaguje i na ohrožení amerických národních zájmů jinými státy. Zabývá se druhy hrozeb, které mohl Hugo Chávez pro USA představovat, a tím dovoluje zhodnotit, do jaké míry využívala Bushova administrativa prosazování demokracie pragmaticky. Díky analýze dopadů Chávezova jednání v oblasti ropné politiky, ekonomické integrace a bezpečnostních otázek v souvislosti s vývojem prosazování demokracie ve Venezuele je patrné, že ačkoli s postupem času bylo zvyšování objemu...
|
|
|
Náboženský a politický rozměr myšlení Petra Hájka
VRÁNEK, Matěj
Práce se zabývá náboženským, politickým a konspiračním rozměrem myšlení Petra Hájka. Práce si klade za cíl tyto navzájem propojené rozměry Hájkova myšlení uceleně představit a podrobit reflexi. Náboženská část se zaměřuje na křesťanství v Hájkově myšlení, na jeho dějinný význam pro Západní civilizaci, na jeho moderní odmítnutí a na apokalyptické vyhlídky současné Západní civilizace. Politická část představuje Hájkovy názory na demokracii, na politickou pravici a levici, na současnou politickou situaci a Hájkovu vlastní politickou programatoriku. Konspirační část ukazuje Hájka ve světle jeho konspiračních teorií, podle nichž je současná společnost manipulována v zájmu vládnoucí skupiny.
|
|
|
Role OSN v irácké krizi v období 2002 - 2007
Janečka, Martin ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce primárně pojednává o vývoji událostí a roli OSN v Iráku v letech 2002-2005, nicméně z důvodu nutnosti znalosti širších souvislostí se práce zabývá i historickým vývojem v Iráku a Radě bezpečnosti OSN. Rovněž se snaží alespoň v základní formě nastínit specifika Iráku, jež hrály či hrají významnou roli. V období po americké invazi v roce 2003 se práce snaží konfrontovat očekávání a plány Spojených států s realitou na irácké půdě a stanovisky OSN. Vůbec pojítkem celé práce je vyobrazení vztahu mezi Spojenými státy a Radou bezpečnosti OSN a po invazi v roce 2003 také s UN Assistance mission in Iraq (UNAMI). Práce je vzhledem k omezenému rozsahu ukončena volbami do stálého iráckého parlamentu v prosinci 2005.
|
|
|
Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
Svobodová, Klára ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Válka v Iráku zůstává stále kontroverzním a diskutabilním tématem až dodnes a to z důvodu absence konsensu ohledně příčin jejího vypuknutí. Tato bakalářská práce se snaží analyzovat a objektivně posoudit nejčastěji zmiňované možné příčiny vstupu amerického vojska do Iráku roku 2003. Podrobněji se předložená práce zabývá bezpečnostními a politickými důvody, jež mohly v rozhodnutí Spojených států amerických ohledně budoucnosti režimu Saddáma Husajna sehrát zásadní roli. Důraz je kladen především na proklamovanou spojitost iráckého režimu s teroristickou skupinou Al-Káida, a dále pak na údajnou existenci zbraní hromadného ničení na území Iráku. V případě politicky motivovaných příčin je bráno v potaz hegemonistické postavení Spojených států ve světovém politickém systému. Zmapován je i vývoj americko-iráckých vztahů a to od 90. let 20. století. V neposlední řadě je pozornost věnována prezidentství George Walkera Bushe, vlivu členů jeho administrativy i vlivu neokonzervatismu na americkou zahraniční politiku v kontextu s válkou v Iráku během Bushova funkčního období.
|
|
| |
host ::
RSS.